hlavní foto

Máslovická šlápota

Již tuto sobotu 16.4. se koná v Máslovicích na severním okraji Prahy tradiční turistická akce - Máslovická šlápota aneb Šlapeme do Máslovic stloukat máslo. V rámci akce je náplánováno 9 turistických tras, které končí v Máslovicích. Nejdelší trasa, která má 22km začíná v sobotu ráno u Libeňského zámečku. Naopak ty nejkratší - 3 a 5km vedou v okolí Máslovic, kde je připraven i pěkný doprovodný program, jako například - ukázky stloukání másla, soutěž v pojídání chleba s máslem a také hudební vystoupení seskupení Máslovické drnkačky a Brass Band Rakovník. Zároveň ve zdejším muzeu můžete navštívit stálou expozici o výrobě másla nebo novou výstavu Křídla motýlí.

mince48

Hřebenovka

Projekt Hřebenovka navazuje na tradici nejdelší vyznačené hřebenové cesty v Čechách - tzv.Modré hřebenovky, která v minulosti vedla od Krušných hor, přes Lužické hory, Krkonoše, Orlické hory a Kralický Sněžník až na Praděd. Dnešní projekt Hřebenovka, zahrnuje značení tří paralelních tras pro pěší, cyklisty i lyžaře, které spojují tradiční i méně známé lokality v česko-německém pohraničí od Jizerských hor po Žitavské hory. Hřebenovka prakticky tvoří okruh, jehož nejvýchodnější bod je unikátní osada Jizerka, nejjižnějnějším bodem je Obří sud Javorník a nejzápadnějším bodem je samota Nová Huť v Lužických horách. V Žitavskách horách vede Hřebenovka například kolem Olberdorfského jezera nebo kolem hradu Ojvín / Oybin. Na webových stránkách projektu najdete také informace o různých akcích, které se konají v okolí Hřebenovky.

Dendrologická zahrada v Průhonicích

Výlet do Průhonic bývá většinou spojen s procházkou v zámeckém parku zdejšího zámku, ale v Průhonicích je toho zajímavého více, například Dendrologická zahrada. Důvodem, proč se na zahradu trochu zapomíná může být i její poloha, neboť je oddělena od Průhonic dálnicí D1. Zahrada je řešena v přírodně krajinářském stylu.  Střídají se zde rozlehlé luční plochy s výsadbami jehličnatých a listnatých dřevin. Dřeviny a trvalky jsou uspořádány do tematických skupin, které mají různé uplatnění v zahradní tvorbě (například jako pnoucí dřeviny, zakrslé dřeviny, podrostové byliny a dřeviny, živé ploty atd.). Dendrologickou zahradu si můžete prohlédnout v klidu samostatně, případně i v rámci komentované exkurze a můžete se tu účastnit i zdejších seminářů či odborných dílen. Zahrada je přístupná od dubna každý den mimo pondělí od 9 do 18 hod..

mince48

Velikonoční jízda v Horní Lužici

V neděli 27.3. se v německé Horní Lužici kolem města Bautzen/Budyšín můžete setkat s tradičním rituálním procesím až 1500 jezdců na koních (německy Osterreiten) v rámci oslavy katolických Velikonoc. Horní Lužice je trochu vyjímečná část Německa, neboť zde žijí západní Slované, což dobře poznáte třeba i na jejich jazyku. V zmiňovanou neděli po ránu se sjíždějí černě černě odění jezdci ve fracích a cylindrech, v černých kalhotách a jezdeckých botách z celého kraje ke kostelům odkud se vydávají do kraje za zpěvu náboženských písní. Srdcem německé Horní Lužice je zmiňované středověké město Bautzen/Budyšín s řadou památek ještě z dob, kdy tento kraj byl součástí Koruny české. Velikonoční jízdy tu končí v neděli večer objížděním zdejší katedrály.

Tetínské vyhlídky

Nejčastější výchozí body pro objevování krás obce Tetín a jejího pěkného okolí jsou - Beroun či nedaleká obec Srbsko. V okolí Tetína na vás čekají dvě zajímavé naučné stezky, které mají podobu nenáročných vyhlídkových okruhů. Zejména II. vyhlídkový okruh nabízí krásné panoramatické výhledy, které doprovází výkladové tabule s informacemi o místních zajímavostech. Stezka vede nad obec Tetín a dále například i na vrch Damil a další místa v okolí s vyhlídkami na obec, Berounku, ale i třeba Beroun. Při zpáteční cestě vás stezka zavede opět do výchozího bodu obce, a to ke kostelu sv.Ludmily. A ještě jeden tip na závěr, jeden z nejhezčích výhledů na údolí Berounky a zdejší vápencové skály se nabízí od zříceniny hradu Tetín, který najdete na skalním ostrohu nad Berounkou. Poblíž hradu se nachází i další zajímavost, a to cenné Tetínské hradiště z druhé poloviny 9.století.