Návrh a cíle iniciativy
Evropská Komise plánuje zavést takzvanou „iniciativu mobility dovedností“, jejímž cílem je zjednodušit proces uznávání kvalifikací a kompetencí napříč Evropskou unií. Tento návrh, který je součástí nového balíčku opatření zaměřených na vytvoření „ Unie dovedností “ a zvýšení konkurenceschopnosti, byl představen minulý týden. Diskuze o něm by měla proběhnout ve Sněmovně evropského parlamentu ve středu.
Legislativní kroky by mohly následovat s cílem řešit překážky mobility pracovníků, například v profesích, jež nejsou regulované zákonem. Komise také zvažuje možnosti vylepšení procesu uznávání kvalifikací v regulovaných profesích, jako jsou zdravotníci, pedagogové, tesaři, architekti, stavební inženýři, účetní či právníci.
Problémy uznávání kvalifikací a regulované profese
Občané EU mají právo volně se pohybovat mezi členskými státy, avšak stále se často potýkají s problémem uznání svých kvalifikací, zvláště v regulovaných profesích. Evropský účetní dvůr již loni upozornil, že uznávání kvalifikací je v praxi složité a časově náročné.
V případě regulovaných profesí je třeba, aby občané z jiných zemí EU podstoupili proces uznání podle národního práva každé země. Přestože existuje směrnice EU, která má tento proces usnadnit, požadavky a poplatky se výrazně liší – v některých zemích například od sebe až o desítky procent.
Vládní zpráva z poslední doby uvádí, že v rámci jednotného trhu je regulováno přes 5 700 profesí, což představuje přibližně 22 % pracovní síly v EU. Toto procento se pohybuje od 14 % v Dánsku po 33 % v Německu. Počet regulovaných profesí se pohybuje od 88 v Litvě po 187 v Nizozemsku a 415 v Maďarsku.
Snaha o odstranění bariér a rozvoj digitálních certifikátů
Skupina evropských zemí, včetně České republiky, Chorvatska, Estonska, Finska, Irska, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Slovinska, Španělska a Švédska, vyzvala k odstranění „neoprávněných bariér v profesní mobilitě“ a navrhla opatření na „restart volného pohybu služeb a pracovníků“. O navrhovaných změnách budou ministři jednat na Evropském poradním výboru konkurenceschopnosti 12. března.
Součástí iniciativy má být také vývoj digitálních známek, které pomohou podporovat porozumění a akceptaci kvalifikací v rámci celé EU. Předsedkyně Výboru pro sociální práva, Roxana Mînzatu, vysvětlila, že „používáme již osvědčené nástroje, ale jejich fungování je složité. Uznávání diplomů je stále sporné, trvá velmi dlouho. Navrhujeme však nový přístup založený na dialogu s podniky a na přístupu orientovaném na dovednosti.“
Iniciativa mobility dovedností umožní automatické uznávání kompetencí pracovníků a odborníků, přičemž nebude platit pouze pro diplomy a kvalifikace, ale přejde i na úroveň dovedností. Komise rovněž zvažuje, jak tento systém uplatnit i u občanů mimo EU, neboť pomalé a neefektivní uznávání kvalifikací třetích zemí omezuje mobilitu a zpomaluje integraci na evropský trh práce.
Další opatření na podporu trhu práce
Markus J. Beyrer, generální ředitel podnikatelské konfederace BusinessEurope, zdůraznil, že řešení krátkodobých nedostatků pracovních sil je klíčové pro úspěšnou průmyslovou strategii a tvorbu kvalitních pracovních míst. Předsedkyně Evropské odborové konfederace ETUC však upozornila, že přednostně by se mělo klást na zajištění kvalitních pracovních podmínek a spravedlivých mezd, nikoli pouze na zvyšování konkurenceschopnosti.
Podpora vzdělávání a přílivu pracovníků
Další částí plánu je automatické uznávání doby studia a praxe získaných v zahraničí v oblasti školského, odborného a vysokého vzdělávání. „Pracujeme na evropském titulu pro vysoké školy, ale chceme, aby také existoval evropský titul pro střední odborné vzdělání, a zvyšovat tak atraktivitu tohoto typu vzdělávání,“ uvedla komisařka. Plánuje se také vytvoření evropského titulu pro inženýry.
Za účelem řešení chronicického nedostatku pracovních sil chce Komise později letos představit imigrační strategii na podporu přílivu studentů, kvalifikovaných pracovníků a výzkumníků. Komisařka Mînzatu zmínila, že například zdravotnický sektor bude potřebovat do roku 2030 dva miliony nových pracovníků, stavebnictví ještě více.
Součástí strategie má být i podpora dětí a mládeže, které mají problémy se základními kompetencemi, a to nejen v čtení, psaní a matematice, ale i v digitálních a občanských dovednostech. Zpráva uvádí, že 30 % patnáctiletých v EU nemá základní znalosti matematiky a 25 % má potíže se čtením či vědou. Cílem je snížit podíl těch s nedostatečnými znalostmi na méně než 15 % do roku 2030.
Komise také plánuje zřídit systém celoživotního vzdělávání pro dospělé, zejména pro ty, kteří jsou ovlivněni restrukturalizačními procesy nebo jsou v riziku nezaměstnanosti, a zvýšit dovednosti v oblasti STEM (vědy, technologie, inženýrství a matematika), přičemž bude klást zvláštní důraz na zapojení více dívek a žen do těchto oborů.
