Začátek projektu a jeho cíle
Organizace British in Europe, založená po brexitu s cílem hájit práva britských občanů žijících v Evropské unii, odstartovala vzdělávací program zaměřený na jejich dobrovolníky. Tento projekt má za úkol zvýšit povědomí o souvislostech mezi Chartou základních práv EU a dohodou o odchodu Spojeného království z Unie. Cílem je chránit oprávněné osoby a posílit schopnosti skupiny v oblasti advokacie.
Obsah a význam Charty základních práv EU
Od roku 2009 je Charta základních práv EU zakotvena v právech, která mají všichni občané a rezidenti Unie, a to v oblasti politických, sociálních i hospodářských práv. Patří sem práva na svobodu pohybu, nediskriminaci, ochranu soukromí a rodinného života, práva dětí, starších osob, a přístup ke zdravotní péči.
Podle tvrzení organizace British in Europe platí Charta i v případech, kdy členské státy EU uplatňují ustanovení dohody o odchodu týkající se práv občanů.
Význam a obsah školení
Hovoří se o tom, že je klíčové zvýšit povědomí o spojení mezi Chartou a dohodou o odchodu, aby dobrovolníci mohli tuto informaci šířit ve svých sítích a pomáhat britským občanům, kteří je kontaktují s žádostmi o pomoc. Někteří účastníci již mají značné znalosti v této oblasti, avšak spojení s Chartou je stále novým tématem.
Projekt a jeho financování
Vzdělávací program je součástí projektu British in Europe s názvem „Informovat, spojit, posílit: Kapacitní rozvoj pro agenty změny podle Charty (ICE)“, který financuje Evropská komise. Projekt zkoumá implementaci Charty prostřednictvím aplikace dohody o odchodu na více než 1,2 milionu britských občanů žijících v EU.
Od začátku v květnu 2024 bude trvat 20 měsíců a bude zahrnovat dobrovolníky z jedenácti evropských zemí. V rámci projektu se konalo školení ve dnech 21. až 23. října v Berlíně.
Praktické zkušenosti a problémy
Uživatelé sdíleli zkušenosti, že v praxi se mohou vyskytnout mezery a nesrovnalosti v chápání a uplatňování práv v různých evropských zemích. To někdy vedlo k finančním nákladům, například na právní zastoupení, a také k osobním a emocionálním nákladům.
V Dánsku bylo například zpozorováno, že mnozí britští občané nedostali od národní imigrační agentury dostatečné informace o tom, jak zabezpečit svá práva po brexitu. Mnozí tak propásli lhůtu v roce 2021 pro podání žádosti o nová doklady o pobytu a dostali vystěhovací příkazy. Dánská vláda později prodloužila lhůtu do konce roku 2023.
Dalším diskutovaným případem bylo Švédsko, které vydává nejvyšší počet výpovědních oznámení Britům v EU.
Výsledky průzkumu a aktuální otázky
British in Europe nedávno realizovala průzkum o implementaci dohody o odchodu. Jane Golding uvedla, že předběžné výsledky odhalují řadu otevřených otázek. Mezi hlavní témata patří přechod na trvalý pobyt a požadavky různých zemí, dále přístup ke zdravotní péči a socialní zabezpečení, což jsou oblasti s několika aktuálními případy.
Jeden z účastníků poznamenal, že mnoho věcí se od doby brexitu příliš nezměnilo a stále žijí s danou realitou, proto je třeba hovořit o ní v přítomném čase.
„Je důležité si uvědomit, že se nám stále dějí některé věci. Nic se nezměnilo natolik, jak bychom si přáli, a proto bychom neměli mluvit v minulém čase.“
Na závěr je třeba podotknout, že práce na implementaci práv pokračuje, a to i přes různé výzvy, které přetrvávají.
