Výsledek dohody o odchodu Velké Británie z Evropské unie
Schválení dohody o vystoupení Velké Británie z EU přineslo občanům Velké Británie žijícím v zemích Unie alespoň určitý pocit jistoty. Mnohé jejich práva budou podle dohody chráněna, což poskytovalo určitou právní stabilitu po ukončení brexitu.
Přesto však zůstává řada otázek nezodpovězených, což se ukáže asi za více než dva roky. Základní problém spočívá v tom, že za všechno může jediná chyba: zamilovat se do cizince.
V mém případě to byl Švéd, který po letech studia, práce a přispívání do britské společnosti najednou čelil novým pravidlům, jež mu zkomplikují život. Od roku 2016 se začala šířit víra, že situace se snad vyřeší sama, například interpretace, že „oni to zvládnou, jsou přece příbuzní Brita“, nebo že „všechno si to nějak pohlídají“.
Tato přesvědčení jsou však zcela mylná. Podle imigrační politiky zveřejněné v září 2019 budou britští občané, kteří chtějí od 30. března 2022 znovu žít v Británii společně s rodinami z EU, muset splnit přísnější imigrační požadavky (tzv. „hostilní“ politiky, zavedené v roce 2012 tehdejší ministryní vnitra Therésou Mayovou).
Pravidla pro návrat a podmínky pro rodiny
Stávají se skutečností například například pro tisíce Britů, kteří žijí s nevlastními partnery z ne-EU států. Vyžadují splnění minimálního příjmu (MIR) ve výši 18 600 liber. K tomu je nutné dodržování určitých vízových podmínek a platba zdravotního pojištění a dalších poplatků, které mohou za pět let dosáhnout až 7 000 liber.
U rodin s dětmi se částka odvíjí od počtu potomků, jejichž počet ovlivňuje výši požadovaného minimálního příjmu. Tento požadavek byl napaden u soudu, který ho však v roce 2014 potvrdil. Zažádání o britské občanství navýší náklady o zhruba 1 300 liber na osobu.
Výhrady a nejasnosti okolo práv návratu
„Občané Velké Británie, kteří se vrací s nevlastními členy rodiny z třetích zemí, nejsou vůbec chráněni dohodou o odchodu,“ upozorňuje Jane Golding, Britka žijící v Německu, která spolupředsedá koalici British in Europe. „Práva těchto osob nejsou zmíněna ani v dohodě o odchodu, ať už jde o občany EU v Británii nebo Britany v EU.“
Golding dále vysvětluje, že pokud by chtěla vzít svého německého partnera do Británie po březnu 2022, musela by prokázat příjem přesahující minimální hranici. Nemohla by se spoléhat na jeho aktuální příjem, a musela by předložit důkazy o dostatečných úsporách v UK, pokud by jejich příjem nepostačoval.
„Tři hlavní problémy jsou jasné,“ říká Golding. „Za prvé, někteří lidé nevydělají dost, aby splnili minimální příjem. Za druhé, pokud se vracejí pečovat o staršího příbuzného a nepracují, pravděpodobně tuto hranici nesplní. Za třetí, pokud jsou samostatně výdělečně činní, mají potíže s důkazy o dostatečném příjmu.“
Vliv opatření na vztahy a rodiny
Projekt „In Limbo“, který založila italská v UK Elena Remigi a jejímž cílem je dokumentovat zkušenosti občanů EU a Velké Británie zasažených brexitem, zaznamenává stále více příspěvků s podobnými problémy a obavami.
Na řadu předmětů se vztahuje otázka schopnosti splnit minimální příjem. Například údaje z roku 2015 od Oxfordského migračního observatoře ukázaly, že 41 % Britů pracujících na plný nebo částečný úvazek nevydělá dost na překročení hranice 18 600 liber.
Podle statistik Ministerstva vnitra z prosince 2018 bylo od zavedení minimálního příjmu v červenci 2012 odmítnuto téměř 55 990 žádostí o víza od partnerů Britů, což představuje asi jednu čtvrtinu všech rozhodnutí týkajících se víz za účelem sloučení rodiny.
Významný dopad na rodinné vztahy a děti
Výzkumy a osobní zkušenosti rodin, které již opatření postihla, dokazují, že se otevírá cesta ke značným problémům v mezilidských vztazích, psychickému zdraví dětí a péči o staré rodiče, kteří nemohou být s rodinou.
Třemi lety po zavedení minimálního příjmu odhadoval dokument, že asi 15 000 dětí vyrůstá v „Skype rodinách“ kvůli tomu, že jeden z rodičů nesplňuje podmínky víza. V roce 2015 také zazněly zprávy od rodičů, že jejich děti trpí úzkostí, jejich chování je nestabilní a mají problémy ve škole.
Výzkumná studie uvádí, že děti mohou být závislé na jednom rodiči, trpět separační úzkostí nebo zažívat problémy v socializaci, což může vést k problémům se školními výsledky. Rodiče hlásí potíže s jídlem, spaním, opožděným či narušeným vývojem řeči, a v některých případech i agresivitu nebo násilí vůči ostatním.
Příběhy osobního dopadu na rodiny
Jane Yilmaz založila skupinu Reunite Families UK kvůli zkušenostem vlastní rodiny. Když její dcera Ela, tehdy šestiletá, byla nucena odjet z Velké Británie, prodělala vážné zdravotní potíže a během dvou let trpěla naprostou neshopným načeřím, včetně závažného strachu a komunikační poruchy. Dodnes jsou dlouhodobé následky nejasné.
Reunite Families UK nyní sbírá finanční prostředky na publikaci knihy, kterou chtějí předat parlamentu ve Velké Británii.
Obavy občanů EU v Británii
Monique Hawkins ze skupiny 3million sumsuje pocity Britů v Evropě: „Nedovede si představit, proč by britská vláda měla takto zacházet se svými vlastními občany.“
Jako nizozemská občanka žijící v UK říká, že ji uklidnila deklarace nizozemské vlády, podle níž má právo se v budoucnu vrátit do Nizozemska s britským partnerem, aniž by podléhal nizozemským imigračním nařízením. Evropská komise potvrdila, že podobné právo mají i občané ostatních zemí EU v rámci jednotného trhu.
Podle ní je toto právo výlučně v rukou britské vlády, a není předmětem jednání s EU. V porovnání se Spojeným královstvím naopak mají ostatní členové EU relativně nižší poplatky za víza či povolení k pobytu.
David Milstead, člen skupiny Britů v Švédsku, říká: „Je to de facto odmítnutí práva na návrat. Britští občané měli oprávněné očekávání, že podléhají pravidlům EU a že se mohou vrátit s rodinou do vlasti. Vyřešení tohoto problému je na vůli britské vlády a měla by ho napravit.“
Uvidíme, zda se EU podaří přesvědčit britskou stranu k řešení v blížících se jednáních, zatímco Velká Británie ukazuje minimální zájem na ochraně práv svých občanů, a to i vzhledem k výrokům ministra vnitra o volném pohybu.
Kevin Brunton © všechny práva vyhrazena
Kevin Brunton je členem sítě Britů v Švédsku, jejímž cílem je chránit práva občanů během odchodu Velké Británie z EU.
Obrázek od Gerd Altmann z Pixabay.
Europe Street News je online magazín věnující se právům občanů v Evropě. Jsme zcela nezávislí a zavázáni poskytovat přesné, faktické a důvěryhodné informace. Domníváme se, že práva občanů jsou jádrem demokracie, a proto by informace měla být dostupná všem. Proto je náš web a newsletter zdarma. Pokud máte možnost, podpořte nás, abychom mohli pokračovat a rozšiřovat naše pokrytí.
