Plné členství v Schengenu od 1. ledna 2025
Rumunsko a Bulharsko vstoupí do Schengenského prostoru, což je největší oblast bez hraničních kontrol na světě, od 1. ledna 2025. Tento krok znamená, že od nového roku bude Schengenská oblast pokrývat rozlohu přibližně 4,5 milionu čtverečních kilometrů a bude zahrnovat zhruba 450 milionů obyvatel ve 29 zemích.
Proces vstupu těchto zemí do Schengenu trval 13 let. Rozhodnutí o jejich přistoupení padlo v prosinci 2024 na zasedání ministrů vnitra EU, přičemž byly překonány předchozí obavy Nizozemska a Rakouska týkající se korupce a řízení hranic.
Historie a vývoj schengenského prostoru
Schengenská dohoda byla poprvé představena v roce 1985, kdy pět zemí (Belgie, Francie, Německo, Lucembursko a Nizozemsko) zrušily vnitřní hraniční kontroly. Od té doby prostor rozšířil na všechny členské země EU s výjimkou Kypru a Irska, a dále přibyly Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.
Rumunsko a Bulharsko požádaly o připojení k Schengenu ihned po vstupu do Evropské unie v roce 2007. Evropská komise, která posuzuje splnění požadavků, schválila jejich vstup v roce 2011, avšak finální rozhodnutí záviselo na konsensu všech členských států. Některé státy, zejména Nizozemsko a Rakousko, měly v minulosti vizi o zamezení jejich přístupu.
Hlava důležitých kroků a rozhodnutí
Nizozemsko své veta vůči Rumunsku odvolalo v roce 2022, zatímco vůči Bulharsku zůstalo v platnosti až do roku 2023. V prosinci 2023 Evropská rada souhlasila s částečným přístupem, což umožnilo Bulharsku a Rumunsku od 31. března 2024 odstraňovat hraniční kontroly na vzdušných a námořních hranicích s ostatními zeměmi Schengenu, zatímco kontrola pozemních hranic zůstávala zachována.
Rakousko zrušilo své dlouhodobé veto po dohodě o „balíčku ochrany hranic“, který byl konzultován v rámci maďarského předsednictví Rady EU v listopadu 2024. Tato dohoda umožnila od 1. ledna 2025 zrušení hraničních kontrol na vnitrozemských hranicích mezi Bulharskem, Maďarskem a Rumunskem.
Na základě dohody s okolními státy poskytla svůj souhlas i nizozemská ministryně přistěhovalectví Marjolein Faber, i přes odpor své vlastní strany Strana svobody (PVV).
Význam a dopady přistoupení
Podle prohlášení Evropské komise po rozhodnutí toto rozšíření posílí nejen Schengenský prostor, ale i vnitřní trh, a podpoří cestování, obchod a turistiku. Silnější Schengen přispívá k soudržnosti EU a posiluje její postavení na globální scéně.
„Dnešek je dnem radosti pro všechny Bulhary, Rumuny a celou Evropskou unii. Obě země se plně připojí k největšímu prostoru volného pohybu na světě. To je důležité pro nás všechny, občany EU i podniky,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Maďarský ministr vnitra Sándor Pintér označil rozhodnutí za „historický okamžik“, který „prospěje nejen bulharským a rumunským občanům, ale i celé EU“.
Co nastane 1. ledna 2025
Od 1. ledna 2025 začne Rumunsko uzavírat více než 30 hraničních přechodů, informuje server Romania Insider. Zároveň však bude pokračovat s náhodnými kontrolami na vnitrozemských hraničních přechodech po dobu šesti měsíců, aby se předešlo potenciálním bezpečnostním hrozbám vyplývajícím z migračních proudů.
Od 31. března 2024 již Rumunsko a Bulharsko vydávají schengenská víza a započítávají počty dní strávených na jejich území návštěvníky ze zemí bez vízového režimu v rámci maximální doby pobytu 90 dnů ve 180denním období.
Kromě toho plánují zavedení nového digitálního hraničního systému a bude požadováno, aby krátkodobí návštěvníci ze zemí mimo EU, kteří nepotřebují vízum, žádali o povolení k cestování (ETIAS), za což zaplatí poplatek ve výši 7 eur.
Ekonomické dopady a význam pro unijní trh
Podle zprávy Evropského hospodářského a sociálního výboru (EESC) bude plné přijetí Bulharska a Rumunska k Schengenu mít pozitivní dopad na jednotný trh EU. Omezení volného pohybu by totiž mohlo oslabovat konkurenceschopnost EU a bránit ekonomickému růstu.
Studie odhadují, že částečné přistoupení by mohlo stát Bulharsko přes 834 milionů eur a Rumunsko by přišlo o zhruba 2,32 miliardy eur ročních příjmů.
V nedávném projevu v Evropském parlamentu bulharský europoslanec Kristian Vigenin uvedl, že je načase ukončit „diskriminační zacházení“ s občany těchto dvou zemí. „Plné začlenění Bulharska a Rumunska do Schengenu povede ke zkrácení dodacích lhůt a snížení nákladů na dopravu, což posílí udržitelnost a konkurenceschopnost evropských podniků,“ zdůraznil.
Možnosti obnovit hraniční kontroly
Schengenské země si zachovávají právomoc znovu zavést hraniční kontroly v případě „vážných hrozeb veřejnému pořádku a vnitřní bezpečnosti“. Kontroly jsou v současnosti aktivní v Rakousku, Dánsku, Francii, Německu, Itálii, na Maltě, v Nizozemsku, Norsku, Slovinsku a Švédsku.
